Report: Vzpomínkové akce v Drážďanech – 13. a 14. 2. 2009

18. 2. 2009 | přečteno: 12074x

V rámci tzv. akčního týdne (od 5. do 15. 2. 2009) probíhala po celém Německu řada vzpomínkových akcí věnující se tragickým událostem spojeneckého bombardování, které si ve dnech 13., 14. a 15. února 1945 vyžádalo několik desítek tisíc nevinných obětí. Během kobercových náletů bylo zničeno mnoho německých i českých měst a zmařeno nespočet lidských životů. Symbolem tohoto utrpení se stalo saské město Drážďany, kde se v noci ze 13. na 14. 2. 1945 udál nejničivější letecký úder v moderních válečných dějinách a město bylo téměř srovnáno se zemí. Takovýto zločin na civilním obyvatelstvu je srovnatelný snad jen se svrhnutím atomové pumy na japonská města Hirošimu a Nagasaki či Izraelci páchanou genocidu na palestinském obyvatelstvu…

Pátek 13. 2. 2009 - Smuteční pochod AGDV
Aktivisté hnutí Národního odporu přijímají pozvání od kamarádů z Freie Kräfte Sachsen na smuteční pochod pořádaný Aktionsbündnis gegen das Vergessen, který se koná již v pátek 13. 2. 2009. Do Drážďan přijíždíme v odpoledních hodinách a scházíme se s našimi hostiteli. Společně pak odjíždíme do vilové čtvrti na periferii Drážďan, kde je pro nás a pro další kamarády z Lipska připraveno ubytování. Během našeho zabydlování se dozvídáme, jak probíhal k dnešnímu dni akční týden a co ještě kamarádi chystají. Dvě hodiny před začátkem se přesouváme zpátky do centra Drážďan, kde se v klubu našich kamarádů scházíme s ostatními a ve skupině několika desítek aktivistů vyjíždíme z blízké vlakové stanice na hlavní nádraží.

Hl. nádraží v Drážďanech je už pod dohledem uniformovaných i tajných policistů. Organizátoři odvádějí nově příchozí na parkoviště nedaleko nádraží, kde má celá akce začít. Parkoviště je blokováno policií a každý podstupuje osobní prohlídku, po které je vpuštěn na místo shromáždění. Před začátkem se zde setkáváme s kamarády z AN Sever a společně čekáme na zahájení akce. Čekání vyplňuje vážná hudba, jež hraje z auta s aparaturou.



Po vpuštění všech kamarádů na místo setkání si bere slovo jeden z organizátorů, který čte seznam zakázaných věcí a symbolů na dnešní akci. Projevy zahajují španělští kamarádi z Alianza Nacional a vše zakončuje svou řečí organizátor z AGDV. Více jak tisícihlavý dav se začíná formovat do čtyřstupů. V čele průvodu nesou dvě děvčata věnec a za nimi se řadí několik aktivistů v kostýmech kostlivců s dřevěnými kříži v rukou, následují pochodně, černé vlajky a transparenty.

V polovině zhruba hodinu trvajícího pochodu vystupuje další aktivista s projevem, po kterém se dav znovu formuje a vyráží na druhou polovinu smutečního průvodu. Ten končí zpět na parkovišti u hl. nádraží. Na závěr dne jsme německými přáteli pozvání do jejich klubu, kde panuje přátelská atmosféra a diskutuje se o různých současných i historických tématech. Brzy se však loučíme a jdeme nabrat síly na sobotní akci.


Sobota 14. 2. 2009 – Smuteční pochod JLO
Na sobotu 14. 2. 2009 je v saské metropoli Drážďany naplánován tradiční vzpomínkový pochod věnovaný obětem anglo-amerického bombardování, kterého jsme se po boku kamarádů z celé Evropy taktéž zúčastnili, abychom v tomto starobylém východoněmeckém městě společně uctili památku mrtvých a také připomněli neblahou skutečnost, že ti, kteří tehdy svrhávali bomby na naše evropská města, pokračují ve válečných zločinech dodnes. Jugoslávie, Afghánistán, Irák nebo nyní Gaza, i tyto oblasti poznaly „mírové“ bomby spojenců.





Česká výprava
Jak již bylo zmíněno výše, ani tentokrát nechyběla výprava z Čech, jejíž počet můžeme odhadnout nejméně na 100 aktivistů. Po důkladné policejní kontrole, která postihla každého potenciálního účastníka shromáždění, se na drážďanském hlavním nádraží začaly scházet stovky lidí. Právě při bezpečnostních opatření německé policie několik aktivistů na vlastní kůži poznalo, že doporučení pořadatelů ohledně různých zákazů na demonstraci není radno brát na lehkou váhu, a tak celý den strávili v policejní cele a propuštěni byli až po oficiálním ukončení piety. Vzhledem k tomu, že po skončení celé akce se po okolí pohybovaly nejen úderky anti-antifa, ale i skupinky levicových militantů, nebyla cesta z policejní cely pro jednotlivce zdaleka bezpečná. 



> Hajo Herrmann

České zástupce uvítal osobně hlavní pořadatel z JLO, vyjádřil poděkování nad účastí českých kamarádů na drážďanské vzpomínkové akci a uznale přikyvoval nad naší hojnou účastí. Přátelskou atmosféru skutečné mezinárodní solidarity a ukázkou zboření mýtů o česko-německé nevraživosti bylo například i poděkování několika postarších německých občanů, kteří nám vyjadřovali sympatie a děkovali za naši podporu. Někteří dokonce lámanou češtinou vysvětlovali, že jejich rodiče či prarodiče pochází z Čech a naše účast v Drážďanech je tak viditelně potěšila.




Začátek shromáždění a úvodní projevy
Kolem poledne se v prostoru nádraží těsnalo již několik tisíc lidí. Bylo možno vidět pamětníky bombardování, občany středního věku, spousty mladých lidí a zástupce všemožných stylů. Přestože byli tito lidé na první pohled odlišní, každému na akci bylo zřejmé, že je pojí společný ideál. V obrovské mase lidí vlály vlajky různých zemí a organizací, včetně několika zástav s českým lvem a černo-bílo-červených vlajek hnutí Národního odporu, a delegace všech zastoupených zemí čekaly na úvodní projev Holgera Apfela, předsedy poslanecké frakce NPD v saském zemském sněmu a šéfredaktora časopisu Deutsche Stimme, který odstartoval tolik očekávanou událost. Ve svém projevu kritizoval skutečnost, že miliony nevinných německých žen a dětí jsou v poválečných dějinách degradovány na oběti druhé kategorie, vyzval k ukončení manipulací s počtem mrtvých v Drážďanech a navrhl 13. únor jako oficiální den smutku. Poté na improvizovaném podiu vystoupil bývalý letec Luftwaffe a držitel železného kříže Hajo Herrmann, jenž upozornil na historické souvislosti ve vztahu k dnešnímu stavu nesvobody a úpadku a vrátil se k tragickým událostem „bombového“ holocaustu.  Obě vystoupení odměnili přítomní bouřlivým potleskem.



> Holger Apfel


Trauermarsch 2009
Kolem 13:30 hodin končí první projevová část a na místě již postává přes 7000 lidí, což dává tušit, že jde o největší pro-národní setkání v poválečném Německu. V mrazivém počasí se dav za pomoci pořadatelů připravuje k monumentálnímu pochodu městem. Nad hlavami vlají prapory a účastníci průvodu rozbalují transparenty připomínající utrpení nevinných obětí spojeneckého masakru. Česká výprava, stejně jako minulý rok, se presentuje transparentem poukazující na společné česko-německé utrpení, jež oběma národům přineslo tzv. osvobození. Na pokyn pořadatelů se průvod dává do pohybu, za transparenty se řadí představitelé zastoupených organizací a zúčastněných zemí a za doprovodu hudby linoucí se z doprovodného vozu s aparaturou, se nekonečný zástup pozvolna vydává na tolik očekávaný smuteční marš. V tichosti procházíme městem obklopeni architektonickými skvosty německé kultury, které jen umocňují myšlenky na obrovské utrpení tehdejších obyvatel… Není vidět začátek ani konec několikakilometrového disciplinovaného průvodu kontrastujícího se skupinkami pokřikujících otrhanců s izraelskými vlajkami. Tyto lidské karikatury a zoufalce míjíme se soucitnými pohledy a v tichosti pokračujeme po stanovené trase zpět k drážďanskému nádraží. Tam dorážíme okolo 16:00 hodin a s napjetím očekáváme druhou projevovou část, která má být vyvrcholením letošního setkání. Stále přicházejí další a další skupinky aktivistů a chystají se závěrečná vystoupení řečníků zúčastněných zemí. Mezi nimi nechybí zástupce španělské Alianza Nacional, představitel Slovenské pospolitosti Michal Laššák a spolkový předseda DVU Matthias Faust, který celé shromáždění oficiálně uzavírá. V mrazivém podvečeru zní německá hymna a velkolepá akce pomalu končí. Hrdí muži a ženy matky Evropy vzdávají hold svým předkům, kteří bojovali a umírali pro to, abychom my mohli žít.



> Michal Laššák


Závěr
Letošní drážďanské smuteční shromáždění bylo největších v poválečných dějinách Německa. Akci podpořili delegáti z mnoha zemí a bylo vidět, jak význam přátelství a soudržnosti evropských národů nabývá den ode dne na intenzitě. Pro českou výpravu se víkendová účast v Drážďanech nesla v duchu dalšího prohlubování česko-německé spolupráce, jejíž výsledky již brzy přinesou kýžené úspěchy. Dodejme jen, že naši zástupci jednali kupříkladu s vůdcem německého Widerstandu panem Christianem Worchem, čelním představitelem svobodných kamarádů a členem NPD Thorstenem Heisem či předním rakouským aktivistou Gottfriedem Küsselem.    


Mini-Fotogalerie:



Rozsáhlejší fotogalerie ze vzpomínkové akce v Drážďanech naleznete zde (widerstand.info) a zde (JLO Sachsen)


Památník nad hromadnými hroby nese tento nápis: „Kolik jich zemřelo? K čemu jsou čísla? Skrze váš zármutek můžeme nazřít utrpení oněch bezejmenných, kteří uhořelí v pekelném ohni, který zažehl člověk.“

Již nikdy více bratrovražedné války! - Nie wieder Bruderkrieg!
          
Odpor společně! - Widerstand zusammen!


_______________________________________________________________________

S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y:

> Smútočný pochod - Drážďany 14.2.2009  (nacionalisti.net)

> Pochod za obete bombového holocaustu v Drážďanoch (pospolitost.wordpress.com)

autor: Aktivisté NO | tisk | zpět