Report – 1. Máj 2008

6. 5. 2008 | přečteno: 12903x

Demonstrace nacionálních sil, 1. máj, je za námi, a proto je jistě na místě celou akci náležitě rekapitulovat. A je opravdu co. Letošní první máj přinesl mnoho nového a ukázal, že české hnutí odporu prochází progresivním vývojem, který, jak všichni doufáme, bude i v budoucnu pokračovat. Na rozdíl od minulého roku nebyla systémová opozice rozehnána vodními děly a policejními obušky a bylo tak možno vidět skutečnou tvář pronárodních sil, které nenásilně a pokojně prezentovaly své postoje, ačkoli média s oblibou avizují pravý opak.




NÁPLŇ SHROMÁŽDĚNÍ
Na náměstí Jiřího z Poděbrad se před 13. hodinou začali formovat aktivisté hnutí odporu – zástupci Dělnické strany, děvčata z RWU, autonomní nacionalisté a svobodná mládež. Náměstí se tak pomalu začínalo plnit a po chvíli bylo jasné, že se bude jednat o zatím nejpočetnější shromáždění pronárodních sil, které tento Systém pamatuje. Počet účastníků se vyšplhal na bezmála 800, což je už poměrně pěkné číslo. K vidění byly nové české zástavy, které jasně ukazují, že se neztotožňujeme se zednáři ovládanou politikou první republiky, ale také nové transparenty, které ukazují ideologický směr, jakým se ubíráme.





S mírným zpožděním mohla být celá akce zahájena a účastníci se tak dočkali začátku politických projevů. Jako první vystoupil se svým projevem předseda Dělnické strany Tomáš Vandas, který velmi trefným způsobem kritizoval současnou českou politickou situaci, kdy nezapomněl zmínit, že všechny polistopadové vlády jsou stále ta stejná pakáž jen v jiném hábitu. Následovaly další projevy zástupců Slovenské pospolitosti, svobodného slovenského odporu, Autonomních nacionalistů, ženské organizace RWU a svobodného českého hnutí odporu. Všechny projevy velmi dobře poukazovaly na slabosti dnešního Systému a na to, jak na ně vždy doplácí především řadový občan. Zmíněny byly všemožné negativní aspekty, které se téměř analogicky projevují na globální i národní úrovni. Příjemným překvapením byl projev kamaráda a aktivisty německého hnutí odporu, který v anglicky přednášeném projevu s následným překladem zdůraznil význam českoněmecké spolupráce, která se stále prohlubuje a přináší postupně své výsledky. Dále také kritizoval politiku zločinného státu Izrael a Evropské unie, přičemž následně připomněl pravý význam skutečného evropského společenství jednotlivých národů. Všechny projevy sklízely hlasitý potlesk, který se nesl do dálky jako znamení souhlasu.





Nechyběla hudební produkce, která je pro pronárodní shromáždění rovněž novým rozměrem. Umělci střídavě vystupovali mezi jednotlivými projevy. Svými písněmi a poselstvím, které obsahovaly, tak vždy přispěli k osvěžení publika, jež se tak mohlo znovu soustředit na obsah politických projevů. Celý tento mítink (i tak by se dala akce dle svého charakteru nazývat) trval poměrně dlouho. Bylo však patrné, že tento způsob prezentace má svůj smysl a dodává demonstraci nový rozměr. V očích veřejnosti jsme budili zvědavost. Kdo jsme a co vlastně chceme? Na podobné otázky mohly poskytnout odpovědi na místě distribuované Dělnické listy, ale především také prohlášení Autonomních nacionalistů a schopné mladé dívčí organizace RWU.






SLOŽENÍ ÚČASTNÍKŮ A TAKTIKA SYSTÉMU
Jak již bylo zmíněno výše, počet účastníků byl poměrně vysoký a jelikož pořadatelem shromáždění byla Dělnická strana, dalo by se říci, že se jednalo o nejpočetnější shromáždění neparlamentní strany za poslední léta. Také vizáž účastníků na podobných akcích prošla za poslední dobu proměnou – bylo možno vidět neutrálně vypadající aktivisty popř. aktivisty oděné ve stylu black block, čímž bylo přispěno k reprezentativnějšímu charakteru akce, než tomu bylo v posledních letech. Skinheadská image byla zastoupena naštěstí ve velmi drtivé menšině, spíše se jednalo o pár nedozrálých jednotlivců. I tak se ovšem na místě našlo pár jedinců v bomberu a metro maskáčích, kteří ještě stále nepochopili, že s tímto výzorem o ně není zájem. Přesto došlo ve směru reprezentace na akcích ke značnému posunu a nezbývá než doufat, že i poslední „skinheadští mohykáni“ (míněno ve smyslu zevnějšího projevu) jednou pochopí, co je vhodné a co nikoli.



Ze strany veřejnosti jsme se dočkali poměrného zájmu, což bylo dáno také tím, že akci neprovázely obvyklé represe, kdy má každý z účastníků ke své „dispozici“ čtyři policisty. Díky dobrému a kvalitnímu ozvučení se obsah politický projevů donesl i ke kolemjdoucím, kteří v případě zájmu zastavili, aby se dozvěděli více.

Slovo, které bylo často spojováno s letošním 1. májem bylo „klid“. Tento klid, dalo by se říci, vyznívá pro pronárodní síly velmi pozitivně. To, že aktivisté hnutí odporu nebyli provokováni ani policií ani úředníky, nemluvě o rudých nešťastnících, by mohlo leckoho ukolébat a podsunout myšlenku, že se snad Systém umoudřil a začal „hrát podle svých pravidel“, tedy dodržovat zákony. Jak je možné, že Systém v jednom případě roztáčí kola mediální hysterie a v druhém uvalí na akci téměř mediální embargo? Jak je možné, že Systém v jednom případě rozhání pokojnou demonstraci vodními děly a v druhém se neukáže jediný těžkooděnec? Těchto věcí bychom si jako aktivisté hnutí odporu měli všímat a vnímat je jen jako změnu taktiky Systému, který svým počínáním vždy sleduje něco postranního. Možná, že po tom, co protizákonně a násilně rozehnal některé demonstrace, uznal za vhodné, své metody trochu zmírnit. Těžko soudit, uvidíme, jak bude Systém postupovat při budoucích akcích. Za možnost prezentovat své myšlenky a nebýt při tom biti policejními obušky jsme byli každopádně vděčni.






PRŮVOD
Po uskutečněném shromáždění na náměstí Jiřího z Poděbrad se aktivisté a sympatizanti seřadili do šiku a vyrazili na avizovaný průvod předem nahlášenou trasou. V čele dlouhého zástupu, jenž byl prošpikován nejrůznějšími transparenty hlásajícími hesla typu „Evropo, povstaň!“, „Multi-Kulti? Ne s námi!“, „Zlikvidujme kapitalismus“, „Nacionalismus místo globalizace“, „Žádné zbraně Izraeli“, „Společně proti občanským právům – 10. 11. 2007“, či reprezentující uskupení, která tuto akci přijela podpořit, byla skupina aktivistů v black-block stylu, která byla připravena mobilizace v případě, kdyby byl průvod napaden policií či snad anarchokomunisty. K ničemu z toho však nedošlo a průvod tak prošel určenou trasou bez problémů. Ulicemi se rozléhala zvučná hesla jako „USA, Izrael, táhněte do pekel!“,„Alerta, alerta! Nacionalista!“, či „Radikálně! Sociálně! Nacionálně!“. Jediným nedostatkem, který by se dal připsat na vrub organizátorů, bylo malé množství megafonů a tím snížená možnost správně „rozeřvat“ početný dav. Ono ale vše nemůže být dokonalé a musíme si uvědomit, jaká práce to je podobnou akci připravit a řídit, a kolik osobního času a úsilí tomu musí aktivisté, kteří ji připravují, vynaložit. Naproti tomu nedostatkem účastníků byla nevůle některých otevřít ústa a pořádně z plných plic se zapojit, i když dobře slyšeli, co ostatní provolávají a také neochota některých dodržovat určitý stanovený šik. Jinak ale proběhlo vše tak, jak mělo. Nikdo na akci nebyl zraněn, čímž pádem nebylo naštěstí zapotřebí nově vzniklé skupiny sanitární služby (označené páskou SANI), která vzešla z kruhu aktivistek RWU za nejen materiální pomoci německých aktivistů. Průvod tak došel znovu na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde byl ukončen a aktivisté se vydali na cestu do svých domovů.








ZÁVĚR
Ozvalo se pár hlasů, například ohledně občerstvení během akce... Vězte, že na tuto věc bylo myšleno, dokonce kromě stánků s občerstvením měly na akci vyrůst také stánky charakteru informačního se spoustou propagačních materiálů a zajímavostí, mělo být mobilní pódium a mnoho, mnoho dalších drobností. Žel, ke všemu tomu je potřeba povolení úředníků městské části, které – světe div se – vydáno nebylo. Co naplat, o to pestřejší snad bude akce příští rok.

Letošní první máj však jinak proběhl prakticky bez problémů a ve velké míře tak, jak bylo organizátory plánováno. Bohatá zahraniční účast, rostoucí počet a disciplinovanost účastníků, množství ideových směrů tvořících hnutí odporu apod. – tyto faktory ukazují, jakým směrem se naše hnutí profiluje, a dokazují, že je na správné cestě. Jde jen o to, neusnout na vavřínech, znásobit svou osobní aktivitu a dále společně pracovat na díle národního socialismu. Uvědomění si nedostatků je prvním krokem k jejich odstranění. Proto buďme sebekritičtí a přemýšlejme, co vše lze maximálně zlepšit. Záleží na každém z nás, jak budeme prosazovat národně sociální ideu ve svém okolí. Velký dík patří všem spořádaným účastníkům, skupinám a organizacím, pořadatelům a zahraniční podpoře.
Na brzkou viděnou!

ODPOR SPOLEČNĚ!

_______________________________________________________________________

S O U V I S E J Í C Í   O D K A Z Y:

> Rozsáhlá fotogalerie prvomájové akce

> Kompletní projevy řečníků v tištěné formě

autor: Redakce | tisk | zpět