Kdo profituje z násilí při demonstracích?

7. 6. 2007 | přečteno: 7568x

Jistě jste poslední dobou zaznamenali zprávy, že ve čtvrtek 2.6.2007 se zprvu pokojný masový protest proti summitu G8 v německém Rostocku změnil v pouliční bitvu. Radikálové začali kordony policistů napadat Molotovovými koktejly, láhvemi od piva  a dlažebními kostkami, které většinou trhali z chodníků. Na ulicích u rostockého přístavu převrátili také několik aut a některá zapálili.

Právě levičáci, kteří se v Německu již pokoušeli násilně svrhnout režim, tenkrát s RAF (Frakce Rudé armády - západoněmecká levicová teroristická skupina aktivní v letech 1970-1993), si to znovu vyzkoušeli při protestu proti „oprávněné globalizaci“. Pojďme se ale zamyslet nad tím, kdo vlastně profitoval na těchto násilnických orgiích v Rostocku?

Mnoho našich kamarádu se již dávno nechalo slyšet, že pod maskami levicových výtržníků se skrývá mnoho policistů nebo přinejmenším dost lidí zaplacených vládou (související článek zde). Poukazují na to, že při relativně pokojně probíhající demonstraci najednou začal nápadně velký a sportovně vypadající výtržník demolovat před fotoaparáty a kamerami novinářů a televizních štábů policejní auto. Evidentně pro média zahrané divadlo, neboť kdo se účastní podobných akcí, ať už je to na jakékoliv straně barikády ví, že důsledkem takovéhoto chování jsou akorát silnější bezpečností a represivní opatření ze strany policie a Systému.

Podobná podezření týkající se čtvrtečního riotu přinesla dokonce i levičácká internetová stránka „indymedia.org“. Podle ní skupina autonomů, z nichž každý měřil více než 190 cm, zaútočila znenadání na postávající „robocopy“. Pozastavuje se také nad tím, že celá tato skupina byla velmi stejnorodá. Vše vesměs mladí urostlí muži ve věku 25 až 35 let oblečení do UPLNĚ NOVÉHO oblečení, které vypadalo jako právě zakoupené v nějakém obchodním domě. Dalším jevem nasvědčující výše uvedenému podezření je skutečnost, že někteří účastnící patřící do již zmiňované skupiny byli maskováni kuklami, což je na rozdíl od České republiky v Německu přísně zakázáno. Přesto to policii nechalo chladnou. Na druhou stranu ale všichni víme, jak přistupují represivní složky k takovýmto jevům na našich setkáních a jak na setkáních krajní levice… Tudíž nechám na posouzení čtenářů, do jaké míry tento argument vezmou v potaz.

Budeme-li tedy pokládat toto podezření za pravdivé, vraťme se tedy na začátek článku, kde jsem položil otázku, komu vlastně prospívají takovéto násilnosti na demonstracích. Nyní již uvažujme v národně socialistické rovině, tedy o akcích odporu vůči současnému prohnilému režimu.V zásadě můžeme vyvodit tyto závěry:

1. Násilí pomáhá jen Systému! V současné době je poměr našich sil proti režimu ve velkém nepoměru, proto násilné převzetí moci nepřipadá v úvahu. Výhradně osvěta společnosti spolu s čím dál větší krizí Systému mohou mít za následek nárůst skutečně masového hnutí, které připraví půdu pro celospolečenské změny, které postupem čase nevyhnutelně přijdou.
 
2. Systém ví, že mu nemůžeme víc pomoci než provokovat násilím, aby pak mohl ospravedlňovat svá „bezpečností opatření“. Až když v zemi zavládne hlad a Systém svými příkazy a nařízeními dostane pod svoji kontrolu další otroky, kteří umožní tomuto vykořisťovatelskému režimu přežít další roky u koryta, pochopí mnoho lidí, co se skutečně děje. Ale to už může být pozdě.

3. Reakce médií po každé násilné demonstraci budou potvrzovat teorii, že nyní každý veřejný protest bude potenciálním znamením násilí. Vláda se tak nemusí bát tvrdě zakročit proti demonstrantům a nebude muset ani zdůvodňovat další „bezpečnostní opatření“.

4. Možným kladem případné násilné demonstrace je jasně ukázat státu či našim politickým nepřátelům, že se nezalekneme jejich násilných praktik a v případně nutnosti jsme velmi dobře připraveni čelit i fyzické konfrontaci. Evenuálně též za nevědomé pomoci médií, která vždy kolem podobných akcí dělají velký poprask, můžeme do svých řad přilákat mladé radikály.

Vězte, že v dnešní době se neděje nic náhodně. „Demokrati“ mají moc a umí ji také použít. Stačí se podívat na násilné rozehnání pochodu odporu prvního máje v Brně (související článek zde) či neopodstatněný zákaz řádně nahlášené demo legitimní politické strany NPD v německém Schwerinu. Ale příkladů vládní zlovůle je samozřejmě mnohem a mnohem více. Je třeba si uvědomit, že Systém pracuje nepřetržitě na prosazení svých cílů. Proto potřebujeme každého, kdo se dokáže postavit na ODPOR!

autor: Erwin T. | tisk | zpět