Kto za pravdu horí

21. 5. 2005 | přečteno: 7038x

Všichni jste to už zažili. Ten pocit, že se nic neděje náhodně, ale za vším stojí temný Režisér. Ten, který je tady s námi od úsvitu času. A bude tu i do konce. První, co vyšlo z Absolutna, byl on a až se v plamenech bude bortit svět, tak to bude zase on, který zajde jako poslední. On je náš úděl. Nepřítel, který je všude kolem nás. Zlo, jež se jeví jako dobro, infekce, co se vydává za medicínu. Symbol úpadku věků!

On dávno ovládá chod věcí a nám jen nechává pocit, že svůj běh života řídíme sami. Vše, co činí, dělá prokalkulovaně. Kdybyste nad sebou viděli jeho knutu, potom by hrozilo nebezpečí vzpoury. Ale vzepřete se proti neviditelnému nepříteli! Naprostá většina poslušných oveček nevnímá činnost onoho šedého muže. Ve svém konzumu jaksi nemají čas vzhlédnout k pravdě.

Ne, s těmi nemůžeme ani počítat. Ti, kteří ztratili schopnost pozorovat, nejsou předurčeni stát po našem boku. Po boku nás, kdož vyrazí do další zoufalé bitvy, ve které se pokusíme zprovodit princip špatnosti ze světa. My víme předem, že On je neporazitelný. Ale chápeme jako své poslání nedát nepříteli ani chvilku pokoje. I když víme, že naše palcáty mu příliš neublíží.

Našimi termíny je neuchopitelný. Obvykle nebývá viditelný, ale když se někdy zjeví, pak ne náhodou přijímá vzhled Ohnivého draka. Hnusná saň, jež srší síru a z nozder jí sálá oheň ničící všechno vznešené. Plameny, co vás nespálí na popel, ale zato infikují Režimem. Moc dobře víte, co znamená hukot, jenž chrlí ze svých jícnů. Kal jejích očí, v němž tušíte nenávist, ohromnou nenávist vůči vám.

Tato kreatura má na svém slizkém tělíčku stovky, tisíce hlav. A pokud se náhodou podaří oné bestii mečem srazit jednu z nich, potom jí okamžitě naroste ne jedna, ale hned dvě nové. Znásobíte množství plamenů, síry a nenávisti! Přesto jste udělali chvályhodnou věc. Není v možnostech světského rozumu pochopit proč. Abyste věděli proč, pak se musíte zeptat víry praotců. Ta vám odpoví, že i když jste v důsledku zvětšili moc temnoty, tak jste alespoň neseděli s rukama v klíně!

Ohnivý drak je spokojen, když nemusí své otroky popohánět, pokud jeho Systém běží sám bez zásahů zezadu. Pastýř stáda je tak v bezpečí. Ví, že není v možnostech továren na vlnu se vzepřít do té míry, aby ho to mohlo ohrozit.

Nenávist, kterou Ohnivý drak celé věky šířil mezi nás, má jediný výsledek. My Tě, pane, také nenávidíme! Principe zla! Cítíme k Tobě hroznou zášť, tak strašnou, že dosud v dějinách nemohla být zaznamenána! Obrovitá nenávist několika prozřených dosahuje stupně, že výbuch je na spadnutí. Zbytky národa se musí držet, aby erupce zloby nepřišly předčasně. A věz! Už nyní je to takřka nemožné!

Nejspíš zase vyhraješ a Tvé chřtány budou říhat uspokojením. Tvůj vzteklý tanec vítězství bude náš pohřební obřad. Ale pro nás, zoufalé dědice minulosti, není důležitý výsledek. Pro osamocené idealisty je nejdůležitější čin. Už nemůžeme snést to dnešní dusno. Současné otrávené a shnilé poměry jsou k zalknutí. Pohroma! Raději ať přijde velká, katastrofická pohroma, jež ukončí dnešní jistotu nejistoty. Revoluce! My vyrazíme do útoku i když předem víme, že naše šance je mizivá.

Bratři v boji! Přemýšlejme o své cti, ne o nebezpečenstvích. Nemudrujme, zda vlasti neprospěje více živý opatrník než mrtvý hrdina. Pobídněme koně do trysku - a jeďme! Pouze si šeptejme slova naděje:

„Keď zahrmia děla, orot zaveje,

za slobodu milú, kto krv vyleje,

pred ohnivým drakom, kto vlast zacloní,

tomu moja pieseň slávu zazvoní!“

autor: Petr Kalinovský | tisk | zpět